Business info

V této sekci najdete aktuální informace o podnikání s japonskými partnery týkající se následujících oblastí:
 
1. Japonská ekonomika
2. Český vývoz do Japonska
3. České firmy mající pobočku v Japonsku
4. Perspektivní oblasti vývozu do Japonska a poptávka po českém zboží
5. Podpora přílivu investic do Japonska
6. Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Japonskem
7. Veletrhy a výstavy v Japonsku
8. Japonské firmy v ČR
 
1. Japonská ekonomika
 
Japonsko je jedna z nejvyspělejších zemí světa s poměrně omezenými zásobami přírodních zdrojů. Charakteristickým rysem japonské ekonomiky je výrazný podíl moderních technologií a výrobků s vysokou přidanou hodnou a velice sofistikovaný a vyspělý podíl služeb na celkové hospodářské produkci. Japonská vláda a státní orgány mají stále značný vliv na řízení ekonomiky, což se projevuje na státních zakázkách. Japonsko si i přes složitý stav domácí ekonomiky udržuje ve světovém hospodářství pozici druhé nejsilnější ekonomiky světa po USA (nepočítáme-li EU jako jeden ekonomický celek). Podíl Japonska na souhrnném světovém nominálním HDP činí dle údajů Světové banky z roku 2008 cca 9,1 %.
V dovozu do Japonska dominují zejména suroviny. Jeho vývoz se podílí na  HDP pouze 8 - 10 %. Vývoj japonské ekonomiky je závislý především na vývoji vnitřního trhu.
 
Daň z příjmu fyzických osob je stanovena ve výši 30%. Korporace dále platí ještě dvě další daně, a to daň z obyvatelstva (Inhabitants tax) a podnikatelskou daň (Enterprise tax). Celkové daňové zatížení tak stoupne na 41%.
 
Platby sociálního zabezpečení v sobě obsahují penzijní pojištění, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Platba je rozdělena mezi zaměstnavatele (12,9%) a zaměstnance (12,0%).
Daňový rok se liší od fiskálního roku (končí 31. března) a končí 31. prosince.
Podrobnější informace k daňové reformě lze získat na webových stránkách japonského ministerstva financí a k daňovému systému obecně na webových stránkách japonské agentury na podporu obchodu.
 
2. Český vývoz do Japonska  (businessinfo.cz)

Japonsko je zajímavý a perspektivní trh pro českého vývozce. Tradičně jsme vyváželi sklo, skleněné výrobky, skleněnou bižuterii, křišťálové lustry, dřevo a výrobky z něj vyrobené, a dále chmel a slad.
 
Společnost Meiwa Corporation bývala téměř výhradním dovozcem českého skla (od roku 1972), v roce 2001 ale prošla vnitřní restrukturalizací, v jejímž rámci bylo nákupní oddělení firmy přiřazeno k dceřinné společnosti Meiwa Sales, Co. Meiwa Corporation také uzavřela svoji pobočku - organizační složku v Liberci a v tomto městě má nyní pobočku společnost Meiwa Sales.
Chmel, slad a další výrobky z ČR do Japonska dováží např. Mitsubishi Corporation, zařízení pro minipivovary dováží firma Kanematsu (KGK) Corporation. Pivo Plzeňský Prazdroj dováží japonská firma Nippon Beer KK.,  pivo Budvar dováží malá japonská firma Ikon, nejrůznější druhy piva od lokálních českých pivovarů (včetně piva Velvet) dováží další malá japonská firma Pštros. Becherovku dováží Union Liquors Co. Minerálky Mattoni do Japonska dováží firma Global Water K.K. Od konce roku 2002 dodává nemocniční lůžka na japonský trh firma Linet.
 
Na vzájemném obchodu v obou směrech, včetně spolupráce na třetích trzích se významně podílejí japonské tradingové společnosti. Jedenáct z nich má v ČR v současné době svá zastoupení, a to včetně pěti největších, jimiž jsou Mitsubishi Corporation, Mitsui & Co., Itochu Corporation, Sumitomo Corporation a Marubeni Corporation. Mezi menší patří Toyota Tsusho Europe S.A. a Meiwa Sales, Co.
 
K významným českým exportérům do Japonska v minulých letech patřily například firmy BMC, Tchecomalt Group, Bohemia Hop, Top Hop, Obchodní sladovny Prostějov, Crystalex, Nová Huť Export a.s., Škoda Plzeň, Nikom a.s., IVAX (bývalá Galena), Šmeralovy závody Brno, ČKD Blansko, ŽĎAS, Preciosa, Jablonex, Thonet a další.
 
 
3. České firmy mající pobočku v Japonsku

• Elmarco s.r.o. V květnu 2006 zahájila činnost v Japonsku pobočka české firmy Elmarco zabývající se nanotechnologiemi. Více na www.elmarco.cz.

• INSTAR ITS Japan, Inc. V květnu 2008 byl založen společný podnik INSTAR ITS Inc., který bude dodávat japonským firmám komplexní řešení energetického managementu. Více informací lze nálezt na internetových stránkách www.instar.jp.

• Moravia IT V roce 2004 úspěšně vstoupila na japonský trh česká softwarová firma Moravia IT. Více informací lze nalézt na webových stránkách firmy: www.moraviaworldwide.com.

• Zoner software s.r.o. V srpnu 2006 zahájila v Osace činnost pobočka brněnské firmy Zoner software, s.r.o. Více informací lze získat na internetových stránkách www.zoner.cz nebo na www.zoner.jp.

• Ysoft Japan Ltd. V roce 2008 otevřela pobočku v Japonsku česká softwarová firma, zabývající se dodávkami systémů šetřící náklady na digitální tisk. Více informací naleznete na www.ysoft.cz nebo www.ysoft.jp.

 
4. Perspektivní oblasti vývozu a poptávka po českém zboží v Japonsku (businessinfo.cz)
 
Velký počet japonského obyvatelstva s vysokou kupní silou předurčuje domácí trh pro  výrobky/služby, které vycházejí vstříc japonským zvyklostem a potřebám, a dále pro veškeré zboží a služby, které reflektují postupné  změny v japonské společnosti. Stárnoucí populace dává vznikat velkému sektoru služeb pro seniory, kteří, jak známo, drží v rukou většinu japonských úspor. Lidé mají více volného času, a proto i více času na své záliby, společnost se digitalizuje a zavádějí se moderní IT technologie do běžného života. Do popředí zájmu značné části spotřebitelů se dostávají výrobky pro seniory obecně, výrobky usnadňující život nemocným a méně pohyblivým osobám a výrobky pro lepší využití volného času starších občanů. Spotřebitelé střední a starší generace rádi utrácejí své prostředky za různé podpůrné a doplňkové přípravky pro uchování zdraví do vyššího věku (vitamíny, léčivé čaje, přírodní výtažky podporující funkci specifických orgánů apod.).
 
Dalšími rychle se rozvíjejícími obory jsou vývoj  a lokalizace softwaru, manuálů atd. (bezpečnost, hry, software do mobilních telefonů a i-podů apod.). Výhodou těchto služeb je malá kapitálová náročnost na provoz pobočky v Japonsku. Firmy obvykle dávají přednost zpracování poptávky v ústředí firmy v ČR a japonská pobočka slouží jen jako distributor a marketingové a reklamační centrum.
 
Obchodně-ekonomický úsek (OEÚ) ZÚ Tokio zaznamenává nejčastěji poptávky orientované na tradiční, v Japonsku známé, vývozní položky jako broušené sklo, skleněné pilníky na nehty, lustry, lahvičky pro voňavky, bižuterii, bižuterní korálky, keramiku a porcelán, kuchyňské potřeby, dřevěné hračky, vánoční ozdoby, ohýbaný nábytek, kancelářský nábytek, klobouky a čepice, oděvy, výšivky, látky, kožené tašky a batohy, pivo, víno, chmel, potraviny (cereálie, mák, mražené jahody, víno), konzervovanou zeleninu (okurky), chemikálie (resin, titanium dioxid), stavební materiály a další převážně spotřební zboží. Objevují se však i obecně formulované poptávky po nových zajímavých výrobcích a technologiích, zejména z oblasti ochrany životního prostředí, lékařských nástrojů a zařízení, zpracování odpadů, alternativních zdrojů energie, chemického průmyslu apod. Poptávající firmy někdy nabízejí i účast na dokončení vývoje výrobků (např. v oblasti softwaru).
 
Japonsko si udržuje svoji konkurenceschopnost neustálým vývojem nových technologií pro zahájení produkce nových výrobků. Může to být příležitost pro české inovační firmy, vývojová pracoviště a vědecké a technologické parky. Japonská strana je vesměs připravena investovat do dokončení výzkumu a vývoje inovačních technologií a zahájit výrobu buď v Japonsku nebo formou joint-venture se zahraničním podnikem.
 
5. Podpora přílivu investic do Japonska
 
V současnosti Japonsko podporuje především investice v následujících sektorech:

• automobilový průmysl
• maloobchod
• ICT
• biotechnologie
• zdravotní péče
• životní prostředí

 
Více naleznete na internetových stránkách Japonské vládní agentura JETRO, kde jsou informace týkající se podporovaných investičních sektorů a zahraničních investic v Japonsku.
 
 
6. Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Japonskem
 

1. června 2009 vstoupila v platnost smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Japonskem, podepsaná 21. února 2008. K jejímu provádění bylo sjednáno Správní ujednání, které vstupuje v platnost současně se smlouvou. 
 
Význam smlouvy spočívá v tom, že jako právní dokument posiluje ochranu důchodových práv migrujících osob, jež pracovaly nebo budou pracovat v obou smluvních státech. A získaly nebo získají zde doby pojištění. Po vstupu smlouvy v platnost budou především pro japonskou stranu důležitá ustanovení upravující příslušnost k právním předpisům, respektive pojištění (tzn. placení pojistného na sociální zabezpečení) pracovníka z titulu konkrétní činnosti pouze v jednom ze smluvních států. Smlouva respektuje 4 základní mezinárodně uznávané principy:

• rovnost nakládání s osobami, na které se smlouva vztahuje,
• příslušnost k pojištění ve státě zaměstnání s přesně vymezenými výjimkami,
• sčítání dob pojištění získaných podle právních předpisů obou států pro nárok na důchod,
• výplata dávek (důchodů) do druhého smluvního státu.

Více informací o vzájemné smlouvě naleznete na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

 
7. Veletrhy a výstavy v Japonku
 
Jedním z velice efektivních způsobů jak oslovit  potenciální skupinu svých japonských obchodních partnerů je bezesporu účast na veletrzích či výstavách pořádaných přímo v Japonku. Japonská vláda pomocí agentury Jetro vybrané aktivity i finančně podporuje. Více informací o připravovaných akcích naleznete v databázi j-messe agentury Jetro. Dalším zdrojem informací o výstavách může být i All-biz.info portál.
 
 
 
8. Japonské firmy v ČR
 
V současnosti je v České republice registrováno 227 japonských firem. Ve výrobní oblasti převažují dodavatelé do autoprůmyslu a elektroprůmyslu, celkem asi 85 firem. Z toho jsou 3 firmy klasifikovány jako R&D (Olympus Service facility Czech, s.r.o. v Přerově, Panasonic Europe Software Development Laboratory, s.r.o. v Plzni a Panasonic AVC Networks Czech, taktéž v Plzni). Dalších 142 japonských firem podniká převážně v oblasti služeb. Jsou to většinou velké i malé obchodní firmy, které k nám přišly kvůli svým zákazníkům, výrobním firmám.
 
Příliv japonských investic do České republiky se v posledních letech výrazně zpomalil. Je to jednak následkem globální hospodářské recese a také ztrátou konkurenceschopnosti České republiky v porovnání s našimi sousedy ve Střední a Východní Evropě.